Návrh vychází ze současné situace v místě. Vnitřní dvůr městského bloku dávno přestal být vnitřním a uzavírat jej je dnes již nereálné. Nejen proto, že roh bloku obsadil solitérní věžový dům, ale také k vůli východní fasádě divadla. Namísto polovičatého řešení a snah o částečné zavírání dvora návrh dvůr otevírá a vytváří nové veřejné prostranství. Ze zadních fasád historických domů se přidáním pavlačí stávají fasády čelní. Divadlu vzniká náležitý předprostor. Odstraněním plotu a uvolněním povrchu se stává ze zásobovacího dvora součást okolního městského prostředí. Auta, trafostanice a výměník tepla je umístěn pod zem. Do středu prostranství je umístěna věž. Jinak je plocha dvora v návrhu záměrně nezaplněna tak, aby sami divadelníci společně s obyvateli města mohli toto prázdno vyplnit. Sklad výpravy umístěný trochu stranou byl vyzdvižen na půdorysné stopě zídek opírajících svah. Hmota skladu je navržena se stejným nadhledem /z ptačí perspektivy/ jako bylo tvarováno divadlo. Kulisárna přebírá tvarosloví významného souseda a v kompozici vytváří protiváhu vstupní části divadla. Tam, kde mizela hmota divadla pod zemí, vytváří uliční fasádu jako součást městského bloku.

​

autor: 

Jan Žalský

Tomáš Nováček

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​